Historie trestu smrti v USA - IV

07.05.2017 19:55

Paragraf 1983

Pokud soud odmítne vydat příkaz k uskutečnění habeas corpus, trest smrti se stává platným. Vězni však začali využívat možnost odložení popravy prostřednictvím podání žaloby k federálnímu soudu podle zákona o občanských právech z roku 1871, kodifikovaného podle 42 U.S.C. § 1983, který umožňuje lidem podat žalobu proti státním činitelům k ochraně svých federálních a ústavních zákonných práv. Zatímco výše uvedené odvolání habeas corpus je zpravidla omezeno pouze na jeden pokus, soudní řízení od roku 1983 je neomezené, ale bude navrhovateli umožněno pouze tehdy, když se soud bude domnívat, že ve věci samé existuje jakákoliv možnost změny. Tradičně byl Paragraf 1983 pro státní vězně omezený
vynesením rozsudku smrti, neboť Nejvyšší soud rozhodoval, že habeas corpus a nikoliv Paragraf 1983 je jediným prostředkem, kterým může federální vězeň napadnout rozsudek smrti.  Ve věci Hill v. McDonough (https://en.wikipedia.org/wiki/Hill_v._McDonough) v roce 2006 však Nejvyšší soud US schválil použití Paragrafu 1983 jako prostředku ke zpochybnění způsobu provedení trestu jako krutého a neobvyklého a v rozporu s Osmým dodatkem. Tato teorie spočívá v tom, že vězeň podáním žaloby neútočí přímo na svůj rozsudek smrti, ale spíše na formu, jakou
má být vykonán.  Proto Nejvyšší soud ve věci Hill rozhodl, že odsouzený může použít Paragraf 1983 spíše než habeas corpus. Nicméně jak ukazuje případ Clarence Hilla, nižší federální soudy často odmítají vyslyšet případy zpochybňující způsob popravy z důvodu, že odsouzený podal žalobu příliš
pozdě a pouze za účelem posunutí samotného výkonu popravy.

Exekuční příkaz

V některých státech vydává příkaz k exekučnímu výkonu guvernér. V převážné většině jde ale o soudní příkaz, který vydává soudce nebo Nejvyšší státní soud. Příkaz se obvykle stanovuje v den popravy. Některé státy však poskytují odsouzenému delší čas před provedením, většinou pět až deset dní.

Udělování trestu smrti

V souvislosti s celkovým počtem vražd v USA se nelze domnívat, že trest smrti je používám široce či běžně. V uplynulých letech byla průměrně každá dvoustá vražda odsouzena trestem smrti.  Alabama má největší počet udělování trestu smrti na hlavu. Byla jedním z mála států, které umožnily soudcům přehodnotit doporučení poroty ve prospěch doživotního vězení, což je možnost, která byla v roce 2017 zrušena.

Mezi státy

Rozložení trestu smrti mezi státy je úměrné počtu obyvatel a počtu vražd. Kalifornie, která je nejlidnatějším státem, má také největší počet vražd s více než 700 odsouzenými. Wyoming, který je nejméně obydleným státem, má pouze jednoho odsouzeného muže. Popravy jsou častější ( a vykonány rychleji ihned po odsouzení) v konzervativních státech. Texas, který je druhým nejlidnatějším státem, uskutečnil během období Furmana přes 500 poprav, což je více než třetina celostátního počtu. Kalifornie během stejného období provedla 13 poprav.

Mezi rasami

Afroameričané tvoří 41 % odsouzených k smrti, přičemž tvoří pouze 12,6 % obyvatel. Tvořili 34 % těch trestů, které byly od roku 1976 skutečně vykonány. Podle zprávy Amnesty International z roku 2003 byli černí a bílí obětí vraždy v téměř stejném počtu. Přesto 80% lidí popravených od roku 1977 bylo odsouzeno za vraždu bílých obětí. Přibližně 13,5% odsouzených k smrti je hispánského nebo latinského původu a tvoří 17,4%populace.

Mezi pohlavím

Na muže od 1. října 2014 připadá od roku 1976 98% udělených trestů smrti.

Metody provedení samotného výkonu

Ve všech 31 státech se primárně používá smrtící injekce. Některé státy používají i jiné metody, ale pouze sekundárně a na požádání vězně nebo
pokud je smrtící injekce nedostupná. Několik států používá starý recept o třech použitých látkách: anestetikum, pancreoniumbromid a paralytikum a chlorid draselný k zastavení srdce. Osm států používalo recept s jedním přípravkem, jež způsobil odsouzenému pouze předávkování jediným anestetikem. Některé státní zákony specifikují potřebné léky k použití, některé ne a většina států neposkytuji jakoukoliv flexibilitu změny složení.

Aktivisté proti trestu smrti a akcionáři velmi znesnadnili možnost získat chemikálie k výrobě injekce. Firma Hospira, jediný americký výrobce thiopentalu sodného, přestala lék vyrábět v roce 2011. V roce 2016  více než 20 amerických a evropských firem na výrobu léčiv protestovalo, aby jejich výrobky byly používány k trestu smrti.  Od té doby některé státy používají jiné anestetikum, jako je pentobarbital, etomidát nebo rychle působící benzodiazepiny jako midazolam. V roce 2015 Kalifornie přijala nařízení umožňující státu používat vlastní chemikálii k výrobě smrtící injekce.  V roce 2009 Ohio schválilo použití intramuskulární injekce 500 mg hydromorfonu (333násobné předávkování u neléčeného pacienta opioidem tohoto narkotického analgetika, který je úzce příbuzný a pětkrát silnější než morfin, což je ekvivalentem 50 ml Dilaudidu HP, nejsilnější komerčně dostupné formy, výhodou hydromorfonu je jeho velmi vysoká rozpustnost umožňující libovolnou koncentraci, 500 mg hydromorfonu
HC1 ve formě čistého prášku může být rozpuštěno v izotonickém solném roztoku ve velkých objemech) a supraterapeutickou dávkou midazolamu jako záložního prostředku k provedení poprav, pokud nelze nalézt vhodnou žílu pro intravenózní injekci.

Další metody

Elektrické křeslo ( Alabama, Arkansas, Florida, Kentucky, Jižní Karolína, Tennessee a Virginie), inhalace plynu (Arizona a Kalifornie), zastřelením (Utah) a pověšením (Washington). Pokud se pachatel rozhodne pro popravu jinou metodou než je smrtící injekce, ztrácí právo napadnout ústavnost trestu u soudu (Stewart v. LaGrand, 1999).

Pro SpK zpracovala Silvie Hájková


Zpět

Vyhledávání

© 2015-2017 Všechna práva vyhrazena. Úprava stránek 10.10.2017

Vytvořeno službou Webnode